O filmu

Rodinný animovaný dobrodružný film o radostech a strastech zlodějů ponožek - Lichožroutů a jejich soužití s námi lidmi. Podle bestselleru spisovatele Pavla Šruta a výtvarnice Galiny Miklínové.

Osudy hlavních protagonistů LICHOŽROUTŮ a jejich největšího protihráče, podivínského a opuštěného PROFESORA, spojuje příběh hlavního hrdiny, malého LICHOŽROUTA HIHLÍKA, na kterého čekají ve filmu velká dobrodružství. Dny jeho dědy LAMORA, který ho vychoval, jsou u konce a HIHLÍK musí překonat strach, vylézt z okna a vydat se hledat strejdu PADREHO, o kterém neměl doteď ani tušení. Svou odvahu čerpá z toho, co mu vštípil dědeček – lásky k rodině, dobré výchovy a lichožroutího „desatera“. Ani v novém lupičském domově u mafiánského strýce a dvou poťouchlých bratranců své ideály a zásady neopouští. A to i přesto, že ho zavedou do nebezpečných situací. Když nakonec s těžkým srdcem přeci jen poruší dvě základní lichožroutí pravidla „ Nikdy nevezmeš celý pár“ a „Drž se lidí, ale drž se od nich dál“, pak jenom proto, že věří, že vyčerpal všechny možnosti, aby došel ke svému vytouženému cíli – rodině.

Postavy

Hihlík

„Děda Lamor mi vždycky říkal: Drž se lidí, ale drž se od nich dál“
Hihlík je malý Lichožrout , na kterého čekají ve filmu velká dobrodružství. Musí jen překonat strach, vylézt z okna a vydat se za strejdou Padrem, o kterém doteď nikdy neslyšel. Děda Lamor si to totiž tak přál a Hihlík měl svého dědečka moc rád.Hihlík žil celý život se svým dědou ve špajzu jedné pražské rodiny, která o jejich existenci vůbec nic nevěděla. Lidé totiž Lichožrouty nevidí ani neslyší. V bytě, který neopouštěl, vždycky našel pro sebe i pro dědu k snědku lichou ponožku a o velkém světě tam venku neměl až do začátku našeho filmového příběhu ani tušení...

Padre

„Ponožtičky, podkolenky, fusekličky… Schovávat! Sbírat! Hromadit! Fusekle se totiž nekazí!“
Táta dvojčat Tulamora a Ramsese a Hihlíkův strejda. Bručoun, který kdysi obral o fusekle půlku města. Ale jen o lichý. Nikdy nevezmeš celý pár… to je jeho heslo. A to učí i své kluky. Padre je prostě pravý Lichožrout a jeho půda je ponožkový ráj.Padre a jeho zmizelý bratr, tatínek Hihlíka, byli jako kluci chudičcí, často mívali hlad a museli žvýkat ne moc chutné silonové a krepsilonové ponožky z Východního Německa. Padre se už tehdy rozhodl, že nikdy nebude trpět nedostatkem a je jedno, jak se k ponožkám dostane, hlavně, že jich bude mít dost. Vydal se na mafiánskou dráhu a rozkmotřil se se svým otcem, Hihlíkovým dědou Lamorem.

Tulamor a Ramses

„Táta Padre si nás s bráchou Tulamorem někdy plete. Bráchu pozná jen podle šátku. Dokud neuděláme blbej fórek:“
Hihlíkův bratranec, dvojče Tulamora a syn táty Padreho. Narodil se o hodinu později a pro tátu je vždycky až ten druhý. Ramsese to trápí, snaží se na sebe upozornit, ukázat, že i on je k něčemu. S bráchou jsou pěkně rozjívená dvojka. Když ale přituhne, jdou fórky stranou a Ramík vyráží na pomoc

Profesor Kadeřábek

„Nikdo neví, jak vypadají, ani kde mají své skrýše. Ale já věřím, že přijde den, kdy vám Lichožrouty určitě ukážu.“
Profesor René Kadeřábek je Lichoň. Lichoň je člověk, který Lichožrouty na rozdíl od ostatních vidí a slyší, protože je na světě tak sám, až mu z toho hrabe. Profesor má jediný cíl. Lichožrouty polapit a ukázat lidstvu. S ním si Hihlík, Tulamor, Ramses a ostatní ještě užijí.

Ostří hoši

Ostří hoši patří po letech společného loupení ponožek do Padreho lichožroutí rodiny. A pro rodinu udělají všechno.PADRÁT - svým padrátkem rozpáře každý dveře, fusekli i trezor!Unavený pražský zlodějíček ponožek na odpočinku. Svůj legendární padrátek - paklíček z drátku - má pořád na nose. Teď už ho používá spíš jako brejličky. Všechno sice poplete, ale pořád má zlaté lichožroutské ručičky. Mluví Václav Koubek.VASIL - na koho na Padreho příkaz šáhnul, z toho zůstaly jen bavlnky!Původem ruský Lichožrout přivandrovalý do Prahy. Narodil se jako dobrák. Jenže byl od malička dvakrát větší a silnější než jeho vrstevníci. A taky měl dvakrát větší hlad. V kraji, kde vyrůstal, se místo ponožek nosily hadry a onuce. K jídlu tedy nic moc. Vasil už jako kluk snil o tom, že uteče za lepším. A taky to jednoho dne udělal. Mluví Matěj Ruppert.ŠKRTIČ ČANGO - nikdo neuměl zaškrtit nohu pod kolenem tak, že člověk nepostřehnul, že mu zmizela ponožka i s polobotkou!Narodil se jako potomek vietnamských Lichožroutů ze Saigonu v pražské vietnamské restauraci na rozhraní Karlína a Žižkova. Je nejchytřejší a ze všech ostrých hochů i nejčilejší. Narozdíl od nich se pořád nenacpává ponožkami, takže mu při loupení nepřekáží břicho jako například Vasilovi. Mluví Aleš Najbrt.

Kudla Dederon

„Tohle město bude jednou patřit mně. A já si vezmu, co budu chtít já!“
Kudla býval Padreho Ostrej hoch, dokud neporušil základní pravidlo Lichožroutů - Nikdy nevezmeš celý pár. Protože se nechtěl s lidmi o ponožky dělit, začal s partou Kojotů loupit na vlastní pěst. Má rád jen sám sebe. Když se mu to hodí, klidně „hodí přes palubu“ i své blízké.

Žiletka

„Jsem Žiletka a vůbec nejsem tupá"
Jediná holka mezi Kojoty je ostrá jako žiletka. Je divoká a hrdá, ale má srdce na pravém místě. Nesnáší násilí, a když má pocit, že je ho už příliš, postaví se i samotnému Kudlovi.

Kojoti

"Kojoti vztyk! Nad řekou už se smráká! Za lupem jít! No to je jasná páka! Fusekle sem! Jo už se na tom maká. JDEM!"
Kojoti, parta zdivočelých lichožroutích lupičů kolem Kudly Dederona. Jejich domovem je rezavý vrak a nic jim není svaté. Jediné, co chtějí, jsou fusekle. Sudý i lichý. Berou celý páry a s nikým nemají slitování. Opíjejí se ponokvaškama - špinavejma uleželejma ponožkama. Fuj! A jsou děsně nebezpeční. Ale nebojte se, na člověka si netroufnou. I když z jejich popěvku běhá mráz po zádech...

Lokace

referenční kresby

Výrobu filmu podpořil Státní fond Kinematografie.